Na pomezí Čech, Moravy a Rakouska

Do Slavonic nás přiveze zelená linka. Z autobusového nádraží se vydáme po silnici směrem na Stálkov. Cestou mineme odbočku k muzeu pevnostního systému z 30. let minulého století, můžeme zde navštívit „řopík“ s původním vybavením.

Ze Stálkova pokračujeme malebnou krajinou do Matějovce. Na louce vidíme charakteristické ostrůvky s kamennými útvary, podle kterých dostala zdejší krajina jméno Česká Kanada. Z Matějovce pokračujeme po kvalitní silnici směrem na Rožnov, kde odbočíme na cyklotrasu č. 1115, která nás hlubokými lesy dovede až na Landštejn. Po prohlídce hradu máme na výběr několik variant. Nechceme-li se vracet do Slavonic, pojedeme přes Blatno do Nové Bystřice (paralelní cesta přes Klášter je členitější a více frekventovaná). Odpočinout si můžeme u rybníka Osika, který je vhodný na koupání. Jinou možností je sjet do Starého Města pod Landštejnem, odbočit vlevo směrem na Slavonice a na kraji lesa sjet na cestu směrem k Trojmezí. Dostaneme se k historickému hraničnímu kameni, který označuje pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Po odpočinku na příjemném posezení pokračujeme do Maříže, kde lze navštívit manufakturu vyrábějící autorskou keramiku. To už jsme kousek od Slavonic, kam dojedeme po klidné silnici.

Doporučení:

Méně náročná trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Na silnicích je málo frekventovaná doprava.

Zajímavá místa:

  • Slavonice – ojedinělý městský renesanční celek, který byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Osada byla poprvé připomínána již ve 12. století při obchodní cestě do Vídně. Největší rozkvět Slavonice zaznamenaly ve druhé polovině 15. a v 16. století. Jádro Slavonic tvoří dvě náměstí, Horní a Dolní, oddělená kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí jsou lemována řadami pozdně gotických a renesančních domů, které patří k nejvzácnějším v Českých zemích. Pod historickým jádrem je zpřístupněna část rozsáhlého odvodňovacího systému chodeb, které druhotně sloužily jako obranná a záchranná komunikace.
  • Landštejn – nejlépe dochovaná zřícenina románského hradu v českých zemích. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, aby chránil hranice a obchodní stezku. Obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl hrad zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti.