úvodní strana

hledat

Tipy na výlet

Šumava Lipensko Orlicko a písecko Novohradsko Třeboňsko a Česká Kanada Podyjí

Šumava

„Obě Kvildy přes Prameny Vltavy“
Na Kvildě opustíme autobus modré, červené nebo šedé linky. Vydáme se nejdříve po cyklotrase č. 331 směrem na Bučinu, avšak za koncem obce ve stoupání z ní odbočíme na trasu č. 1041, která nás dovede příjemnou cestou přímo k Pramenům Vltavy. Po chvilce odpočinku pokračujeme až na rozcestí s trasou č. 1023, po které se vydáme vpravo. Stoupáme do sedla Černé hory, nejvyšší bod naší cesty má 1272 m n. m.. Táhlým klesáním sjedeme z Černé hory až na rozcestí s trasou č. 1042, kde odbočíme opět doprava. Po kvalitní vozové cestě dojedeme až na Filipovu Huť, kde se vydáme vpravo na silnici. Před vjezdem do lesa opustíme silnici a odbočíme vlevo směrem a Horskou Kvildu. Trasa č. 1042 nás přivede přímo mezi chalupy této malebné šumavské obce. Zde se na silnici napojíme na trasu č. 331. Na konci obce odbočíme ze silnice vlevo po trase č. 2123 směrem na Zhůří. Až dojedeme na Ranklovskou rovinu, napojíme se na žlutou turistickou značku. Po té se vydáme vpravo a mírným klesáním přijedeme na Zlatou Studnu. Překonáme vodoteč a po červené značce stoupáme po přímé cestě až na rozcestí Na Hřebenovce, kde se vydáme vpravo. Přijedeme na silnici z Kvildy, po které pokračujeme vlevo a sjedeme na Pláně. Zde končí cesta pro ty, kdo odjedou domů modrou linkou. Ostatní pokračují spojkou přes Nové Hutě na rozcestí Pod Zvěřínem, kde se napojí na trasu č. 1040 a pohodově dojedou kolem Chalupské slati až na Borovou Ladu, zastávku červené a šedé linky.

Doporučení
Středně náročná trasa, v závěru lehká. Vhodná pro trekkingová a horská kola.
V hlavní sezóně počítejte na cestách s čilým turistickým ruchem pěších i cyklistů.

Zajímavá místa
• Kvilda – horské středisko na soutoku Teplé Vltavy s Kvildským potokem v nadmořské výšce 1058 m, nejvýše položená obec v České republice. První zmínky se datují do roku 1569. Výchozí bod letních i zimních turistických tras.
• Prameny Vltavy – státní přírodní rezervace, pramen nejdelší české řeky. Jedno z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě. Stávala zde i turistická chata, postavená v roce 1922. Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády.
• Filipova Huť – založena roku 1785 jako sklářská osada v místech obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova. Překrásné výhledy na hraniční panorama.
• Horská Kvilda – typická šumavská obec s rozptýlenou zástavbou. V Polaufově hostinci se odehrává děj románu Karla Klostermanna „V ráji šumavském“.
Kvilda - Prameny Vltavy - Filipova Hu - Horská Kvilda - Plán - Borová Lada

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
36,7 km	22 %	50 %	13%	15 %	0 %	375 m	644 m

„Po stopách zaniklých osad“
Z Kvildy vyjedeme na Prameny Vltavy po stejné trase, jaká je popisována v předchozím výletu. Po zastavení u pramene nejdelší české řeky pokračujeme na rozcestí „U pramene Vltavy“, kde odbočíme vlevo na trasu č. 1023 směrem na Bučinu. Po namáhavějším výstupu do sedla Stráže (nejvyšší bod naší cesty, 1270 m n. m.) sjedeme do bývalé osady Bučina, kdysi nejvýše položené obce v Československu. Nabízí se odtud krásné výhledy až k masivu Třístoličníku a při troše štěstí lze spatřit i vzdálené Alpy. Pokud se tak nestane, můžeme si zakoupit alespoň pohled v místním infocentru poblíž hraničního přechodu. Neopouštíme trasu č. 1023 a pokračujeme na Knížecí Pláně. I tuto obec stihl po válce smutný osud, pozůstatkem tehdejšího osídlení jsou jen ruiny kostela a obnovený hřbitov. U nedalekého penzionu je možnost občerstvení. Po trase č. 1040 pojedeme po kvalitní asfaltové silnici do Borové Lady. Pokud už nezbývá sil, můžeme zde vyčkat na příjezd červené nebo šedé linky. Přišli bychom však o návštěvu Chalupské slati, z Borové Lady se vydáme směrem na Svinnou Ladu. Dále pojedeme po stejné trase na Nové Hutě a odtud na 2 km vzdálené Pláně. Zde náš výlet končí, domů odjedeme modrou linkou. Nabízí se také možnost návratu na Kvildu s návštěvou blízké Jezerní slati, výlet by se nám prodloužil o dalších 8 km.

DoporučeníStředně náročná trasa, vedená po kvalitních zpevněných cestách. Vhodná pro trekkingová a horská kola. Minimální podíl cest s provozem automobilů.

Zajímavá místa
• Bučina – založena roku 1790 v těsné blízkosti zemské hranice s Bavorskem. Za první republiky tu stávalo přes padesát domů, budova celního úřadu, kasárna finanční stráže, myslivna, hájovna, obecná škola a spořitelna. V provozu byly hotel Fastner, známý hostinec Zum Tiroler a později postavená Pešlova chata. Nově opravená kaplička svatého Michala pochází z roku 1891.
• Knížecí Pláně – zaniklá pohraniční obec s rozptýlenými chalupami na holé planině s třemi skalnatými návršími. V dobách největšího rozkvětu zde stávalo přes šedesát domů.
• Chalupská slať – rozsáhlé rašeliniště, v dřívějších dobách značně narušeno místní těžbou rašeliny. Naučná stezka (250 m dlouhá) zpřístupňuje od roku 1974 část rašeliniště s jezírkem. Mimo chodník není vstup do chráněného území povolen. Při vstupu do slati informační středisko NP Šumava.
Kvilda – prameny Vltavy – Bučina – Knížecí Pláně – Borová Lada - Pláně

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
24,6 km	0 %	79 %	16%	4 %	0 %	360 m	433 m

Lipensko

„Kolem Schwarzenberského plavebního kanálu“
Z Nové Pece (červená linka) se vydáme po trase č. 1027 směrem na Jelení Vrchy, kde se připojíme ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu. Ještě než vyjedeme na příjemnou cestu, doporučujeme zastávku u dolního portálu tunelu, který najdete nad parkovištěm směrem na Hučinu. Podél kanálu pojedeme po trase č. 1023 na Klápu. Zde se od kanálu odpojuje tzv. Želnavský smyk, kterým bylo dopravováno dřevo na pilu do Nové Pece. Příjemnou cestou sledujeme trasu kanálu až do Zadní Zvonkové po trase č. 1033. Krátce pojedeme vpravo po silnici na hraniční přechod Schöneben a odpojíme se vlevo na polní cestu podél kanálu, která nás zkratkou dovede na státní hranici. Překročíme ji do Rakouska a jedeme po kvalitní a lehké cestě až na hraniční přechod Ježová – Iglbach. Míjíme místa pro zastavení a odpočinek u opravených částí kanálu. V místě „vodní křižovatky“ vrátíme zpět do České republiky. Na křižovatce s Hraniční cestou se s plavebním kanálem rozloučíme, ujeli jsme podél něj 35 km. Vydáme se vlevo směrem k Rakovské zátoce po trase č. 1019. Až přijedeme ke břehu Lipenského jezera, odbočíme vpravo na tzv. „pravobřežku“. Dojedeme po ní do Frýdavy, odkud se přívozem dostaneme do Frymburka. Zde nastoupíme na vltavskou linku.

Doporučení
Méně náročný celodenní výlet, ideální pro rodiny s dětmi. Téměř celá trasa je vedena po kvalitních vozových cestách, nepřístupných motorové dopravě. Vhodná pro trekkingová a horská kola. Nezapomeňte na kvalitní mapu.

Zajímavá místa
• Nová Pec – založena jako dřevařská osada v 17. století, v období po 2. světové válce byla téměř vysídlena. Obec je východištěm k výletům na Plešné jezero, ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a na Medvědí stezku.
• Schwarzenberský plavební kanál – mimořádná technická památka jižních Čech. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí. Stavba byla zahájena roku 1789 a s přestávkami trvala až do roku 1822. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem.
Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Svému účelu dnes již kanál neslouží, zůstal však zachován jako významné dílo vodní techniky.
• Frymburk – městečko na levém břehu Lipenské přehrady. První zprávy pocházejí ze 13. století. Při napouštění Lipenského přehradního jezera byl Frymburk z větší části zatopen. V obci je přístav přívozu na druhý břeh Lipenské přehrady.

Nová Pec – Jelení Vrchy – Zadní Zvonková – Ježová – Frýdava – Frymburk

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
56,1 km	5 %	93 %	2%	0 %	0 %	200 m	599 m

„Dobývání Vítkova Kamene“
V Horní Plané (červená a vltavská linka) přejedeme převozem do Bližší Lhoty. Pokračujeme po trase č. 1020 do Přední Zvonkové, kde odbočíme vlevo na trasu č. 1033. Po levé straně sledujeme břeh Lipenského jezera, který se střídavě přimkne k naší cestě v Račínské a Kyselovské zátoce. Po překonání mostu přes Rakovskou zátoku dojedeme na rozcestí U mostu, kde se vydáme do stoupání Vltavické cesty. Stále se držíme trasy č. 1033, po které dojedeme až na Svatý Tomáš. Za návštěvu určitě stojí blízký Vítkův Kámen s nádhernými rozhledy na Lipensko z nedávno zpřístupněné věže. Ze Svatého Tomáše sjedeme na Pasečnou a odtud pokračujeme po klidné příhraniční silnici až do Spáleniště. Zde se vydáme po silnici vpravo směrem na hraniční přechod Přední Výtoň - Guglwald, avšak při první možnosti ji opustíme vlevo a vydáme se do stoupání na Kapličky. Po zdolání významného výškového rozdílu si můžeme odpočinout na místě bývalé obce Kapličky, ze které dnes najdeme jen několik roztroušených zbytků kostela. Před sebou máme příjemný sjezd do Vyššího Brodu přes Mnichovice, kam nás dovede opět trasa č. 1033.

Doporučení
Náročná trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola, vedená po klidných silnicích a nemotoristických komunikacích.

Zajímavá místa
• Horní Planá – založena před rokem 1332 u brodu přes řeku Vltavu. V Horní Plané se narodil básník a spisovatel Adalbert Stifter. Po napuštění Lipenské přehradní nádrže se město stalo známým turistickým centrem. Převoz na pravý břeh jezera na hraniční přechod Zvonková / Schöneben.
• Schwarzenberský plavební kanál – viz předchozí výlet
• Svatý Tomáš – součást obce Přední Výtoň. Dnes zde žije 20 obyvatel, v roce 1929 měl Svatý Tomáš 161 obyvatel. Obnovený kostel, z vyhořelého loveckého zámečku se stal luxusní hotel.
• Vítkův Kámen – zřícenina gotického hradu na stejnojmenném kopci (1053 m n.m.). Je nejvýše položeným hradem v Čechách. Založen v polovině 13. století rodem Vítkovců jako pohraniční pevnost. V polovině 18. století byl již opuštěn. Po druhé světové válce sloužil pohraniční stráži. Přístupná je vyhlídková plošina s nádherným rozhledem na Lipno a za dobrého počasí i na Alpy.
• Vyšší Brod – nejjižněji položené sídlo České republiky. Vznikl počátkem 13. století na soumarské cestě spojující Dunaj s Vltavou. Nejvýznamnější památkou je cisterciácký klášter s gotickým chrámem a rozsáhlou knihovnou.

Horní Planá – Přední Zvonková – Svatý Tomáš – Pasečná – Vyšší Brod

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
46,7 km	5 %	58 %	35 %	2 %	0 %	402 m	790 m

Orlicko a písecko

„Od Žďákovského mostu k hradu Zvíkov“
Ze zastávky „Orlík n.Vlt., náměstí“, kam nás doveze žlutá linka, vyjedeme kolem kostela spojovací komunikací k silnici I/19, po které sjedeme na Žďákovský most, největší obloukový ocelový most v ČR. Frekventovanou komunikaci opustíme hned za mostem, kde odbočíme vpravo a pojedeme po červené turistické značce. Poté, co vystoupáme od hladiny orlické přehrady, připojí se zleva cyklotrasa č. 1155, po které budeme pokračovat dále. Projedeme přírodní památkou Bachmač do obce Jickovice (krásné výhledy do krajiny) a kolem tzv. Obrových hrobů (keltské hradiště) až na silnici II/121. Odbočíme vpravo, u obce Kučeř se připojíme k cyklotrase č. 31, po které dojedeme až na Zvíkovské Podhradí. Doporučujeme prohlídku hradu Zvíkova, vzdáleného asi 2 kilometry. Cestu zde můžeme zakončit a vyčkat příjezdu žluté linky nebo se vrátíme na Orlík lodí, která převáží i jízdní kola. Pokračovat lze i v cyklistickém sedle přes Kopaninu a Nevězice do cíle v Orlíku nad Vltavou.

Doporučení
Středně náročná trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Varianta s ukončením na Zvíkově je lehčí, lze ji kombinovat s vodní dopravou.

Zajímavá místa
• Orlík – zámek vystavěný na skalnatém ostrohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy. Po vzniku Orlické přehrady však bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody dosahuje těsně pod zámecké zdi. Původně gotický hrad založený ve druhé polovině 13. století. V 16. století byl Orlík renesančně přestavován a dostal zámeckou podobu. Roku 1719 jej získali do vlastnictví Schwarzenbergové.
• Žďákovský most – ve své době největší jednoobloukový ocelový most nad hladinou Orlické přehradní nádrže. Jeho stavba byla zahájena v roce 1957 a trvala 8 let. Délka mostu je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora do Plzně.
• Zvíkov – jeden z nejvýznamnějším českých gotických hradů. Tyčí se obklopen ze tří stran vodou na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem. První zmínky o samotném hradu Zvíkov se datují kolem roku 1234. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel Zvíkov na konci 19. století a další ještě v sedmdesátých letech 20. století.

Orlík n.Vlt. – Žákovsk most – Jickovice – Zvíkov – Nevězice – Orlík n.Vlt.

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
36,8 km	4 %	21 %	52 %	18 %	5 %	95 m	390 m

„Sedláčkovou cestou z Písku na hrad Zvíkov“
Putování po obnovené Sedláčkově stezce, označené číslem 1225, začíná v Písku u nejstaršího kamenného mostu v Čechách. Po pravém břehu břehu se vydáme po proudu řeky Otavy. Poté, co překřížíme Vrcovický potok, vstoupíme do chatové osady u Plynové lávky. Po jejím překročení se odpoutáme od toku řeky Otavy a na levém břehu vystoupáme po asfaltové cestě okolo chat k silnici III. třídy. Na křižovatce zabočíme doprava a společně s cyklotrasou 1158 zamíříme do obce Borečnice. Za obcí se připojíme k polní cestě, která nás brzy přivede na kraj lesa. Na asfaltové silnici spojující lázeňské sanatorium ve Vráži s letním táborem zabočíme doprava. Asi po 300 m však odbočíme opět vlevo a pohodlná cesta nás vede dál přes přírodní rezervaci Žlíbky. Na rozcestí pod Novovrážským rybníkem překračujeme silnici z Vráže do Jistce. Po lesní cestě dále pokračujeme nad kamenolomem a kolem hájovny Lísek, kde se nám nabízí částečný výhled na kdysi významnou osadu Jistec. Poté se již naše cesta vzdaluje od Otavy, míjíme lesní kapličku sv.Jana, překřížíme silnici z Vráže do Dědovic. Cesta nás dovede až k hájovně Doupata, odkud dále pokračujeme podél plotu posledního výběhu, na prvním lesním rozcestí odbočíme vpravo a sestupujeme po lesní svážnici až k říčce Lomnici. Její tok překonáme díky lávce nově vybudované po ničivé povodni v roce 2002 a po levém břehu dospějeme k místu zvanému „Na říčkách“, kde se Lomnice setkává se Skalicí. Pokračujeme po lesní cestě, která nás brzy přivede k rozcestí u Ostrovecké hájovny. Zde odbočíme na asfaltovou silnici vpravo a připojíme se k cyklotrase 31. Po chvilce překřížíme silnici II. tř. č. 121 a vjíždíme do obce Varvažov. Z Varvažova pokračujeme i dále společně s cyklotrasou 31, u prodejny potravin překročíme silnici III. tř. do Orlíka n./Vlt. a projedeme Varvažovskou Pasekou k obci Zbonín. Z rozcestí u dubu pokračujeme dále po lesní cestě k rozcestí Kopanina, odkud sledujeme až ke Zvíkovskému mostu přes Otavu zelené psaníčko naučné stezky. Za mostem se vydáme vlevo vzhůru k hotelu Zvíkov, mineme letní koupaliště a projedeme Zvíkovským Podhradím. Cesta nás zavede až k samotnému hradu Zvíkov. Zde se nabízí možnost prohlídky areálu hradu, návštěvy divadelního představení nebo vyjížďky lodí. Ze Zvíkovského Podhradí nás odveze žlutá linka.

Doporučení
Cyklotrasa je vhodná pro cyklisty všech věkových kategorií. Terén je určen pro trekkingová a horská kola, protože je převážně využíváno zpevněných polních a lesních cest. Délka trasy je 35 km.

Informace
Bližší informace k historii a současnosti Sedláčkovy stezky, detailní popis trasy a mapové podklady pro cestu najdete na stránkách:
http://www.icpisek.cz/docs/cz/sedlackovast.xml

Novohradsko

„Pralesy Novohradských hor“
Na Hojnou Vodu nás ráno doveze žlutá linka, máme tak výhodu získané nadmořské výšky. Na kole se vydáme směrem na Staré Hutě, ale hned při první příležitosti odbočíme na asfaltovou cestu vlevo, vedoucí pod horou Vysoká. Směřujeme k pralesu Hojná Voda. Na rozcestí, kde se zleva odspodu přidává vozová cesta od Šejb, se dáme mírně vpravo a stoupáme poměrně příkře vzhůru. Namáhavý výšlap si můžeme zpříjemnit u početných zastavení naučné stezky pralesa po levé straně. Na vrcholu pokračujeme po vozové cestě kopírující státní hranici. Na rozcestí zvolíme vrstevnicovou cestu obcházející horu Točník. Na tomto místě doporučujeme důkladnou konzultaci s mapou, cyklistické značení v tomto odlehlém koutu Jihočeského kraje zatím chybí. Naším cílem je Žofín, kde se můžeme občerstvit v nově otevřené lesovně a poté zajet k nedaleké bráně do Žofínského pralesa, nejstaršího u nás. Po trase č. 34 přijedeme po „asfaltce“ na Huťský rybník, zde odbočíme na trasu 1193. Přes malebná Jitronická luka sjíždíme nejdříve lesem a cestou lemovanou stromořadím do Stříbrných Hutí. Odtud nás značená cyklotrasa dovede až na Pohoří na Šumavě do zaniklého města, které se po pádu železné opony zvolna probouzí k životu. Do Pohorské Vsi dojedeme po trase č. 1192 (tentokrát je již orientace snadná), pokračujeme do Černého údolí a odtud nejkratší cestou po klidné silnici do Horní Stropnice, kde nastoupíme do autobusu novohradské linky.

Doporučení
Náročnější trasa, vhodná pro horská a trekkingová kola. Orientace v terénu je kvůli špatnému značení horší, nezapomeňte proto na kvalitní mapu.

Zajímavá místa
• Hojná Voda – bývalé lázeňské městečko na úpatí Kraví hory. Ve své době byly lázně velmi významné - léčili se zde přední představitelé české šlechty.
• Žofínský prales – nejstarší pralesní rezervace v Čechách, vyhlášená roku 1838. Rozloha 99,8 ha, z toho 44 ha tvoří původní prales. Veřejnosti je vstup povolen pouze s doprovodem.
• Pohoří na Šumavě – dříve rušné pohraniční městečko nacházející se v těsné blízkosti hranic, významné centrum přilehlé oblasti. Po zřízení hraničního pásma město opuštěno, do dnešního dne se dochovaly ruiny kostela a školy. V posledních letech zde bylo vystavěno několik nových stylových domů.

Hojná Voda – Žofín – Pohoří na Šumavě – Černé Údolí – Horní Stropnice

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
50,6 km	4 %	42 %	53 %	1 %	0 %	360 m	523 m

Třeboňsko a Česká Kanada

„Mezi třeboňskými rybníky“
Autobus zelené linky opustíme na zastávce Stará Hlína. Odtud se vydáme po trase č. 1035 směrem na Stříbřec. Projedeme po hrázích rybníků Starý a Nový Vdovec, Vyšehrad a Stolec až k mostu přes Novou řeku. Pokud odbočíme vlevo, přijedeme k pomníku Emy Destinové. Od mostu vpravo pokračuje cesta po novořecké hrázi (červená turistická značka), po které přijedeme kolem Novořecké bašty k Dlouhému mostu. Odtud pokračujeme po zelené značce až na Rozvodí. Na tomto místě se od Lužnice odděluje uměle vybudovaný kanál Nová řeka, který propojuje vody Lužnice a Nežárky. Vrátíme se zpět k Dlouhému mostu na červenou značku a pojedeme kolem rybníka Starý Hospodář až ke křižovatce s cyklotrasou č. 1010 u Zámecké myslivny na hrázi Starého a Nového Kanclíře. Zde odbočíme vpravo směrem na Kosky. Až přijedeme na silnici z Chlumu u Třeboně, dáme se opět vpravo, přejedeme frekventovanou silnici v Majdaleně a od železniční stanice pokračujeme po žluté turistické značce až na rozcestí „Na Třeboňské cestě“. Zde odbočíme doprava na cyklotrasu č. 122, která nás dovede až do Třeboně.

Doporučení
Lehká trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Pro rodiny s malými dětmi doporučujeme také kratší variantu z Rozvodí po zelené značce přímo do Třeboně (délka této varianty výletu je 18 km).

Zajímavá místa
• Třeboň – lázeňské město, významné turistické, rekreační a správní centrum Třeboňské pánve. Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v močálovité oblasti dnešního Třeboňska vznikla osada. Ve 13. století je Třeboň již uváděna jako město. Vrcholným obdobím Třeboně se stal konec 15. a 16. století v souvislosti s rozvojem rybníkařství. V jejím okolí byl vytvořen rozsáhlý rybničný a vodohospodářský systém, v těsném sousedství města byl založen rybník Svět a nedaleko i největší rybník v Čechách, Rožmberk. Ve městě působili jako správci oblasti známí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. Na konci 19. století zde byly založeny sezónní lázně, využívající léčivých vlastností rašeliny.
• Nová řeka – umělý kanál spojující Lužnici s Nežárkou, vybudovaný v letech 1585 až 1587 Jakubem Krčínem z Jelčan. Nová řeka napájí několik rybníků v okolí Třeboně, ale jejím hlavním úkolem je odvádění přebytečné vody z Lužnice do Nežárky pro regulaci rybníka Rožmberk.

Stará Hlína – Rozvodí – Kosky - Třeboň

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
32,1 km	16 %	59 %	12 %	11 %	2 %	46 m	169 m

„Velká cesta Třeboňskem“
Z Nové Bystřice (zelená linka) se vydáme po cyklotrase č. 32 směrem na Nový Vojířov. Na Peršláku se přiblížíme k nejsevernějšímu bodu Rakouska, který je přístupný po pěšině několik metrů od cesty. Pokračujeme po trase č. 322 kolem Bublavé skály a Smírčího vrchu hlubokými lesy až do Staňkova. Stejnojmenný rybník drží české prvenství v množství zadržené vody a hloubky u hráze. Po trase č. 1010 opustíme Staňkov a lesními cestami, tzv. „signálkami“, projedeme v blízkosti státní hranice kolem rybníka Svobodný až na Novou Huť. Zde odbočíme vlevo na červenou turistickou značku, která nás dovede až na Františkov. Po klidné silnici projedeme Rapšachem do Halámek. Překonáme frekventovanou silnici k hraničnímu přechodu a poté, co přejedeme most přes Lužnici, odbočíme vpravo do Dvorů nad Lužnicí. U kostela pak zatočíme doleva, přejedeme železniční trať z Českých Velenic do Veselí nad Lužnicí a pojedeme malebnou krajinou přes Hranice až na Jakuli k železniční stanici Nové Hrady. Odtud můžeme odjet vlakem do Českých Budějovic nebo pokračovat přes Byňov do Nových Hradů, kde nastoupíme do autobusu novohradské linky.

Doporučení
Středně náročná trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Cestu lze variantně ukončit ve Dvorech n. Luž. (trať 226), Nových Hradech žel.st. (trať 199), nebo přímo v Nových Hradech (novohradská linka).

Zajímavá místa
• Nová Bystřice – městečko poblíž státní hranice s Rakouskem v nadmořské výšce 588 m. Renesanční zámek, který byl poprvé připomínán jako hrad v roce 1341. Ve městě začíná trať úzkokolejné železnice, vybudované koncem 19. století, která vede do Jindřichova Hradce a dále do Obrataně.
• Staňkov – rozlohou sedmý největší rybník v ČR, založený v roce 1550. Zemní sypaná hráz 14 m vysoká a 160 m dlouhá, objem zadržené vody 6,6 mil. krychlových metrů. Severovýchodní břeh je součástí státní hranice s Rakouskem.
• Nové Hrady – starobylé město na úpatí Novohradských hor, pocházející z roku 1279. Starý hrad z konce 13. století obklopený mohutným příkopem. Pozdně gotický kostel svatého Petra a Pavla s klášterem servitů. Na západní straně náměstí stojí původně renesanční radnice z poloviny 16. století, na protější straně náměstí je tzv. rezidence z let 1634—1644. Na východním okraji města vybudovali Buquoyové v letech 1801—1810 empírový zámek umístěný v rozsáhlém romantickém parku. Na hřbitově nedaleko zámku stojí pseudogotická hrobka z devadesátých let 19. století.

Nová Bystřice – Staňkov – Františkov – Halámky – Hranice – Nové Hrady

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
55 km	9 %	43 %	37 %	11 %	0 %	166 m	448 m

„Na pomezí Čech, Moravy a Rakouska“
Do Slavonic nás přiveze zelená linka. Z autobusového nádraží se vydáme po silnici směrem na Stálkov. Cestou mineme odbočku k muzeu pevnostního systému z 30. let minulého století, můžeme zde navštívit „řopík“ s původním vybavením. Ze Stálkova pokračujeme malebnou krajinou do Matějovce. Na louce vidíme charakteristické ostrůvky s kamennými útvary, podle kterých dostala zdejší krajina jméno Česká Kanada. Z Matějovce pokračujeme po kvalitní silnici směrem na Rožnov, kde odbočíme na cyklotrasu č. 1115, která nás hlubokými lesy dovede až na Landštejn. Po prohlídce hradu máme na výběr několik variant. Nechceme-li se vracet do Slavonic, pojedeme přes Blatno do Nové Bystřice (paralelní cesta přes Klášter je členitější a více frekventovaná). Odpočinout si můžeme u rybníka Osika, který je vhodný na koupání. Jinou možností je sjet do Starého Města pod Landštejnem, odbočit vlevo směrem na Slavonice a na kraji lesa sjet na cestu směrem k Trojmezí. Dostaneme se k historickému hraničnímu kameni, který označuje pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Po odpočinku na příjemném posezení pokračujeme do Maříže, kde lze navštívit manufakturu vyrábějící autorskou keramiku. To už jsme kousek od Slavonic, kam dojedeme po klidné silnici.

Doporučení
Méně náročná trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Na silnicích je málo frekventovaná doprava.

Zajímavá místa
• Slavonice – ojedinělý městský renesanční celek, který byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Osada byla poprvé připomínána již ve 12. století při obchodní cestě do Vídně. Největší rozkvět Slavonice zaznamenaly ve druhé polovině 15. a v 16. století. Jádro Slavonic tvoří dvě náměstí, Horní a Dolní, oddělená kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí jsou lemována řadami pozdně gotických a renesančních domů, které patří k nejvzácnějším v Českých zemích. Pod historickým jádrem je zpřístupněna část rozsáhlého odvodňovacího systému chodeb, které druhotně sloužily jako obranná a záchranná komunikace.
• Landštejn – nejlépe dochovaná zřícenina románského hradu v českých zemích. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, aby chránil hranice a obchodní stezku. Obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl hrad zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti.

Slavonice – Matějovec – Rožnov – Landštejn – Trojmezí - Maříž – Slavonice

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
31,6 km	5 %	20 %	64 %	11 %	0 %	165 m	325 m

„Z Vranova do Znojma přes Rakousko“
Z autobusu zelené linky vystoupíme ve Vranově nad Dyjí. Vydáme se po levém břehu řeky Dyje směrem na Zadní Hamry a pak po nové cykloturistické trase č. 5122 (není vhodná pro silniční kola) do Čížova. Odtud pokračujeme po trase č. 5003 do Hardeggu. Mezi Čížovem a Hardeggem doporučujeme odbočit vpravo na Hardeggskou vyhlídku a vrátit se zpět na rozcestí. Překonáme řeku Dyji a zároveň státní hranici do Rakouska. Další cesta je vedena po trase „ságy, mýty pověsti“ (modré značení) přes Felling do Riegersburgu. Pokračujeme po zelené (trasa rybníků a tůní se symbolem žáby) přes Weitersfeld do Obermixnitzu a po modré trase do Pulkau. Odtud jedeme po trase „šesti měst“ (žlutá) přes Rohrendorf, Schrattenhal a Obernalb do Reztu a po stejné trase přes vinařské obce Mitteretzbach, Hnanice, Havraníky a Nový Šaldorf do Znojma.

Doporučení
Náročnější trasa, vhodná pro trekkingová a horská kola. Terén je v první části kopcovitý (z Hardeggu do Fellingu a ze Zadních Hamrů do Čížova prudké stoupání), v druhé části trasy zvlněný.

Zajímavá místa
• Vranov nad Dyjí – dominantou obce je zámek, který se vypíná na skále 76 metrů nad hladinou řeky Dyje. Obec má výrazně rekreační charakter jednak díky vyhledávané Vranovské přehradě a současně díky poloze na okraji Národního parku Podyjí.
• Čížovský rybník – lokalita výskytu vzácných rostlin a živočichů, využívaná jako přírodní koupaliště.
• Hardegg – nejmenší město Rakouska ležící pod středověkým hradem na řece Dyji. Jako na dlani se rozprostírá pozorovateli z Hardeggské vyhlídky. Pod vyhlídkou jsou výrazné sklaní amfiteátry s chráněnými druhy rostlin a živočichů.
• Riegersburg – je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země (první písemná zmínka je z let 1061—1067). Leží na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v malebném kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Dnes se zrcadlí ve vodách Vranovské přehrady.
• Znojmo – třetí nejdůležitější historické město Moravy. Rozprostírá se na vysoké skále nad řekou Dyjí. Historická část města je ukázkovou učebnicí všech stavebních stylů: hradní areál s barokním zámkem a románskou rotundou sv. Kateřiny, monumentální gotický chrám sv. Mikuláše a další půltucet středověkých kostelů, obrovitý komplex premonstrátského Louckého kláštera.

Vranov nad Dyjí - Hardegg - Riegersburg - Pulkau - Retz - Znojmo

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
69 km	27 %	7 %	54 %	13 %	0 %	270 m	680 m

„Národním parkem za vínem“
Startovním místem pro nás bude zastávka Šumná, kam můžeme přijet autobusem zelené linky od Slavonic, nebo vlakem od Znojma či Moravských Budějovic. První 2 km pojedeme po silnici II. třídy do Lesné, kde odbočíme vpravo směrem na Vranov nad Dyjí. Sledujeme trasu č. 48, se kterou ze silnice odbočíme vlevo na Čížov. V této obci se dáme vlevo a pokračujeme po stejné trase do Lukova a dále Národním parkem Podyjí až na ostroh nad řekou Dyjí. Za chvíli zastavení určitě stojí nádherné výhledy do kaňonu řeky Dyje. Výrazně klesáme až k zajímavě položené vinici Šobes. U stánku můžeme degustovat zdejší vína. Pokračujeme po kostrbaté cestě až k řece Dyji, překonáme visutou lávku a přijedeme mezi vinohrady u obce Hnanice. Překřížíme silnici k hraničnímu přechodu a pokračujeme do vinařské obce Šatov. K návštěvě doporučujeme zdejší Malovaný sklep, na uvítanou opět ochutnáte lahodné víno. Ze Šatova se vydáme směrem na Havraníky, kde odbočíme vpravo na Nový Šaldorf. Projedeme sklepní uličkou a v centru obce u kapličky odbočíme vlevo do Sedlešovic, odkud nás značená trasa dovede až do centra historického Znojma.

Doporučení
Středně náročná trasa v první polovině, lehká v závěru. Vhodná pro trekkingová a horská kola. Ze Šatova je možné trasu libovolně prodloužit po vinařských trasách.

Zajímavá místa
• Šobes – jedna z nejstarších a patrně nejlepších evropských vinařských poloh v hlubokém údolí Dyje na úbočí skalního ostrohu. Zdejší víno získává nezaměnitelnou chuť díky unikátnímu mikroklimatu.
• Šatov – centrum vinařství ve znojemské oblasti. Vinné révě se tu dařilo odedávna, v průběhu staletí získalo víno vypěstované ve stovkách teras na svahu vinné hory světový věhlas. Za návštěvu stojí Moravský sklípek s vinařskou stodolou, naučná vinice starých odrůd nebo rarita mezi památkami - Malovaný sklep. Ten je vyhloubený v pískovcovém svahu nad Šatovem kousek od silnice na Havraníky. Najdete v něm fantastické plastické malby lidového umělce.
• Nový Šaldorf - turistický cíl s možnostmi ubytování (v hotelu, penzionu nebo kempu), občerstvení a návštěvy 180 vinných sklípků. Zdejší vinné sklepy jsou hloubeny v pískovci prostoupeném vrstvami s obsahem jílu modrošedé barvy. Sklepní ulička v této obci je jednou z největších a nejmalebnějších na Znojemsku.
• Znojmo – viz předchozí výlet.

Šumná - Čížov - Lukov - Šobes - Šatov - Nový Šaldorf - Znojmo

délka	lesní cesty	vozové cesty	silnice III.třídy	silnice II. třídy	silnice I. třídy	převýšení	celkem stoupání
33,5 km	71 %	3 %	18 %	8 %	0 %	250 m	324 m